MORAVIA model

Zdravíme všechny spřízněné duše železničního modelářství!
Začátkem března roku 2007 jsme dostali zakázku, postavit model amerických železnic v měřítku N. Byla to pro nás naprostá exotika a proto jsme sami byli zvědaví, jak to asi dopadne s krajinou na tomto modelu.

Podle navrženého plánu zákazníkem (který prošel asi čtyřmi našimi úpravami) jsme tedy začali s jeho postupnou realizací.

Vzdálenější výhybna je snímána kamerovým systémem - opět není nutno signalizovat polohu vlaku. Celý model je pochopitelně ovládán DCC systémém. Použili jsme systémy LENZ (Set100) a ROCO. Toto řešení jsme zvolili ze dvou důvodů.
Důvod první:
Všechny výhybky jsou ovládány digitálně, za pomocí výhybkových dekodérů ROCO a výhybkového stavědla ROCO, které umí zároveň stavět vlakové cesty. Při použití kolejiva PECO jsme narazili na skutečnost, že přestavníky PL 10 mají poněkud větší odběr proudu. Tento problém jde snadno vyřešit zvýšením napětí v kolejích na cca 18 až 20V a použitým dekóderům Lenz a Zimo to nijak nevadí. Jenomže ...

Zákazník si pořídil lokomotivu od firmy ATHEARN tzv. Challenger, (pro neznalé na fotkách je to ta největší parní lokomotiva) a ta je vybavena továrním zvukovým dekodérem - ve velikosti N je to naprostý unikát. To vše by bylo ještě v pořádku až na to, že tento dekóder (který se v analogu ovládá přiloženým dálkovým ovladačem) vyžaduje při provozu na DCC napětí v kolejích max. 12V jinak se lokomotiva velice prudce rozjíždí a prakticky neumí jezdit pomalu a "hrne si to jako TGV".
A to byl druhý a asi nejzávažnější důvod pro vytvoření dvou DCC obvodů.
Proto jsme pro napájení kolejí použili centrálu LENZ a snížili výstupní napětí a pro napájení výhybkových dekóderů zesilovač ROCO jehož výstupní napětí je cca 20V. Zesilovač ROCO si dodal zákazník proto jsme jej použili.
Samotný model kolejiště je dlouhý skoro 5 metrů a v nejširším místě má 1,7 metru. Nachází se na něm jednonádraží střední velikosti s názvem SILVER CREEK - toto disponuje i malým depem s točnou, potom menší odbočnou stanicí v levé části modelu je BLACKWOOD, a na horní trati je malá výhybna SHERMANN s vlečkou do lomu.
Jak jsme zjistili z amerických kolejišť, staví tito modeláři trať vždy od někud někam, proto i náš model obsahuje čtyři smyčkové části. Neexistuje tedy, že by vlaky jezdily pořád dokola honily se "jak pes za svým ocasem".
Samotná krajina byla rozdělena na dvě části - kanadskou a středoamerickou.
Kanadská část je znázorněna částí lesa s pilou, zatímco americká část přechází z oblasti savan do skalnaté části s lomem a zpracováním kamene.
Myslím si, že bylo napsáno vše podstatné, a proto dále je všechno zřejmé z doprovodných fotografiích ve fotogalerii .